Na základě výzkumu mezi digitálně vyloučenými či ohroženými dětmi, dospělými i seniory jsme navrhli 50 praktických nápadů, jak jim pomoci. Všechny jsou volně dostupné pro vaše využití!
Návrhem je digitální platforma, která by nabídla metodické podklady a výukové materiály pro organizaci digitálního klubu seniorů na lokální úrovni. Za jednotlivé kluby by byly zodpovědné lokální neziskovky, knihovny, pobytová zařízení a podobně. Model je založen je peer-to-peer učení (senioři seniorům).
Výstupy by mohly být v praxi realizovatelné, pokud by se projekt zaměřil na mladši seniory, kteří už mají nějaké zkušenosti s digitálními zařízeními.
„Myšlenka je vhodná především pro mladší a aktivní seniory.“
Pracovníci neziskovek se obávají, že senioři prozatím nemají dostatečné digitální dovednosti pro účast v podobném klubu a že nedostatek techniky zkomplikuje zapojení lokálních organizací. Shodují se, že řešení je vhodné zejména pro mladší seniory nebo pro využití v budoucnu.
Dětem by s digitálními kompetencemi mohly pomoci také materiály, které se k nim dostanou přirozeně přes kamarády nebo osobnosti a influencery, které sledují na sítích. Smyslem tohoto řešení je připravit takové materiály, které by se mohly samy šířit díky virálnímu obsahu. Především by mělo jít o:
Podlehnout dojmu bezpečí a blízkosti na sociálních sítích je velmi snadné. Pochopit, jak veřejně dostupná jsou osobní data, může dětem pomoci jednoduchá aplikace, která dětem ukáže, kdo se na jejich profily nebo příspěvky dívá a co všechno o nich může zjistit.
Řada dětí a teenagerů ohrožených digitálním vyloučením používá telefon jako sdílené zařízení se sourozenci nebo s rodiči. Zachovat soukromí a chránit digitální identitu konkrétního uživatele může pomoci aplikace, která rozpozná uživatele pomocí hesla, otisku prstu nebo obličeje a zobrazí jeho vlastní nastavení a aplikace.
Podobně funguje i přihlašování do svého vlastního profilu na počítači a může být inspirací při tvorbě aplikace.
Představte si online tržnici, na které by dodavatelé nabízeli služby digitálního vzdělávání neziskovkám. Na jedné digitální platformě by se mohly neziskovky zaměřené na klienty*ky ohrožené digitálním vyloučením (jako jsou senioři, děti i dospělí z vyloučených lokalit nebo lidé s handicapem) potkávat s lidmi a organizacemi, kteří jsou schopni předat digitální dovednosti a naučit ostatní pracovat s technologiemi.
V hodnocení neziskovek se objevil hlavně zájem o propojení tržiště s kurzy digitální gramotnosti, které jsou pro pochopení služby zásadní. Neziskovky by také ocenily zaměření obsahu na praktické otázky ze života svých klientů, jako je studium, práce, finance, tutoriály k získání nouzového ubytování nebo návody pro osoby s nižšími kognitivními schopnostmi jak například požádat o dávky v nouzi. Řadě klientů by se hodila možnost kontaktovat reálnou osobu.
„Bylo by přínosné, kdybych mohla vybrané seniory naučit, jak se na online tržišti mohou pohybovat sami.“
Neziskovky se shodly, že rizikem tržiště by mohla být poptávka silně převyšující nabídku nebo zaměření na témata, která pro jejich klienty nejsou důležitá, jsou příliš složitá nebo neodpovídají jejich životní situaci (představte si třeba nabídku kurzu práce s počítačem ve chvíli, kdy s dětmi hledáte nouzové bydlení). Překážkou by také mohla být příliš složitá struktura aplikace nebo webovky, takže je potřeba dávat pozor na intuitivní ovládání i na srozumitelné podání informací.
Chatovací komunity, které děti využívají (např. Discord nebo Twitch) jsou nejen místem pro streamování hraných her nebo pro chatování o škole, ale také příležitostí k vytvoření chatovacích komunit zabývajících se digitálními tématy. V prostředí, které je dětem čím dál přirozenější, je možné budovat komunitu, která bude rádcem v oblasti digitálních otázek, vzdělávání nebo řešení problémů.
Digitálně vyloučeným osobám se zájmem o aktivní zapojení může pomoci projekt, který by distribuoval mobilní zařízení výměnou za dobrovolnickou činnost nebo brigádu, kterou je možné jeho prostřednictvím vykonávat (střih videí, fotky, výzkumy apod.).
Tam, kde školám chybí konkrétní znalosti “z terénu” ohledně digitální vyloučenosti dětí, mohou neziskovky pomoci školám lépe pochopit potřeby svých digitálně vyloučených klientů. Školy mohou zase nabídnout své know-how a zázemí v oblasti IT. Propojení škol a neziskového sektoru může přinést konkrétní zlepšení technické i vědomostní vybavenosti dětí.
Reakcí na zkratkovité soudy a širé hlubiny digitálních diskuzí může vzniknout příručka Jak být IN na sítích. Souhrn doporučení a základních pojmů stejně jako tipů na to, co a jak funguje na webu, sociálních sítích a v diskuzích, by mohl sloužit dospělým a digitálně aktivním seniorům.
Jednoduchým, rychlým a efektivním způsobem tréninku digitálních dovedností dětí ohrožených digitálním vyloučením, mohou být vzdělávací videa.
Neziskovky, které vnímají potřebu svých klientů vyhnout se digitálnímu vyloučení, mohou uspořádat podpůrnou skupinu, díky které by se mohli lidé nejen učit práci s digitálními zařízeními, ale také společně sdílet postupy, návody, rady a poznatky. Skupiny by měly být facilitované proškolenými odborníky, kteří by udávali směr setkání případně pomáhali s konkrétními problémy.
I pro pedagogy může být v záplavě dalších povinností problematika digitálního vyloučení obtížně uchopitelná a některým může chybět povědomí o tom, jak s digitálně vyloučenými dětmi pracovat. Pro učitele (a to nejen informatiky) by bylo vhodné připravit webovou stránku s materiály ke stažení, webináři, odkazy na neziskovky nebo firmy, které mohou pomoci se vzděláváním nebo materiálním zajištěním.
Jednou z variant, jak řešit digitální vyloučení, mohou být dobrovolníci na telefonu, kteří mohou pomoci vyřešit konkrétní problém s digitálním zařízením, službou nebo řešením. Zapojit se mohou expertní dobrovolníci Česko.Digital i neziskových organizací.
Pro ty, kdo nemají přístup k internetu nebo neumí obsluhovat datovou schránku, komunikovat s úřady nebo řešit své životní situace prostřednictvím internetu, mohou jako pomoc sloužit asistenční digitální centra. Jejich ideální umístění je na běžně přístupných veřejných místech, jako jsou knihovny nebo úřady. Součástí by měla být i asistence vyškoleného pracovníka.
Jak a kde začít se vzděláváním digitálně vyloučených minorit a jak poznat úroveň jejich dosavadních znalostí? Pomoci může vstupní test digitálních dovedností, který pomůže pochopit, jaké nástroje a principy už ovládají. Na základě výsledků testu aplikace vyhodnotí úroveň znalostí a nabídne vzdělávací obsah právě pro danou úroveň.
Od rodičů školou povinných dětí je v současnosti běžně vyžadována přítomnost na internetu a schopnost práce se školními aplikacemi nebo využití digitálních nástrojů při komunikaci se školou. Digitálně vyloučeným rodičům mohou pomoci neziskové organizace nebo dobrovolníci, kteří pomohou s nastavením školní aplikace nebo jejím ovládáním, případně při digitální komunikaci se školou.
Těm, kterým není přirozené pohybovat se v prostředí internetu nebo digitálních zařízení, může pomoci klasický tištěný průvodce, kterým si mohou listovat, číst si v něm a mít ho fyzicky v ruce. Ideálním místem pro distribuci jsou pak místa, kam si lidé s digitálním vyloučením chodí pro rady nebo pro řešení svých potřeb (knihovna, úřad, nízkoprahové centrum apod.).
Pro hledání zaměstnání, komunikaci se známými, s úřady, pro čtení denních zpráv. Přesně pro tyto úkony může lidem bez domova sloužit mobilní nebo terénní stanoviště s připojením k internetu, bezplatnou wi-fi, nabíječkou mobilních telefonů nebo s počítačem připojeným k internetu.
Pro hloubkové prozkoumání digitálních témat je vhodnou formou víkendový zážitkový kurz, kemp nebo příměstský tábor, který bude na principech zážitkové pedagogiky zprostředkovávat základní dovednosti a vědomosti práce s digitálními zařízeními.
V širších skupinách digitálně vyloučených skupin obyvatel by jednou z variant řešení využití vazby rodič – dítě. Díky možnosti pracovat s už existujícími projekty zaměřenými na rodiče a děti mohou v domácnosti dospělí dětem pomáhat se zvyšováním digitálních kompetencí.
Sociálně znevýhodnění jsou častým terčem podvodníků a z našeho výzkumu vyplývá, že část lidí s nižšími digitálními dovednostmi, kteří ovšem digitální zařízení používají aktivně, již rezignovala na jakoukoliv obranu. Je třeba jim dodat sebevědomí, že takovým situacím dokáží předcházet a případně se bránit. Kombinace informační kampaně a tréninkové aplikace, umožní klientům vyzkoušet si potenciálně rizikové situace.
Abychom nemuseli budovat publikum pro nástroje výuky digitálních kompetencí, nabízí se využít už existující služby nebo aplikace. Přímo v jejich prostředí mohou vzniknout moduly nebo funkce pro rozvoj digitálních dovedností.
V rámci příprav projektu se v navrhovaných řešení často objevoval princip mobilní aplikace založené na umělé inteligenci, která by byla rádcem a kamarádem pro děti, dospělé i seniory. Pro každou cílovku by se sice měla lišit, základ ale zůstává stejný: pomocí chatu poradit s konkrétním problémem. V pozadí by však měl fungovat i živý člověk / operátor / pracovník neziskovky, kterému by automaticky dorazily složitější dotazy nebo na kterého by se mohl člověk obrátit, pokud by si nebyl jistý odpovědí vytvořenou AI.
Digitální hra, ve které hlavní hrdina reprezentuje dítě ze sociálně vyloučené komunity. Přes plnění úkolů hrdiny/ky, klient získává digitální kompetence a informace o bezpečnosti na internetu, digitální identitě atd.
Doporučujeme postavit situace v hře na realistických příbězích ze sociálně vyloučených komunit, aby se ve hře tyto děti skutečně našli.
Prvotním průvodcem po digitálních řešeních může být digitální rozcestník, který bude dostupný dětem, dospělým i seniorům. Jde o web nebo aplikaci se strukturovaným obsahem přizpůsobeným potřebám digitálně vyloučených osob.
Prvotním průvodcem po digitálních řešeních může být digitální rozcestník, který bude dostupný dětem, dospělým i seniorům. Jde o web nebo aplikaci se strukturovaným obsahem přizpůsobeným potřebám digitálně vyloučených osob.
Jednoduchá vzdělávací aplikace založená na podobných principech, jako například jazyková aplikace Duolingo. Pomocí otázek, odpovědí a tréninku může pomoci seniorům s praktickými životními situacemi (např. jak si najít lékaře specialistu).
Buddy neboli kámoš je běžnou rolí na univerzitách, nejčastěji jako průvodce zahraničních studentů nebo nováčků. Pro děti, minority nebo seniory může jít o digitální “buddies”, kteří je zkušeně provedou základy práce s digitálními zařízeními, individuálně nebo ve skupině.
Pokud mohou existovat influenceři v oblastech módy nebo hraní her, mohou existovat i jako ambassadoři zvyšování digitálních kompetencí. Obsah, který nabádá příjemce ke zvyšování digitální kvalifikace nebo k opatrnosti při práci s online zařízeními může prokládat běžná témata, kterým se věnují.
Digitální vyloučení vyplývá také z nedostupnosti digitálních zařízení. Jejich distribuci do domovů seniorů a pobytových zařízení, nízkoprahových center nebo jako stacionární zařízení na ubytovny mohou podpořit firmy nebo státní instituce. Pracovat mohou i s vyřazenými zařízeními v dobré kondici.
Nejbližší příbuzní mohou být často těmi nejdůležitějšími influencery. Jednoduchá kampaň by měla motivovat děti, teenagery i dospělé, aby se věnovali svým rodičům a prarodičům a pomocí jednoduchých postupů společně zvládli základní ovládání digitálních zařízení.
Toto řešení se inspirovalo oblibou řetězových mailů. Jejich princip by se dal využít pro šíření newsletterů s “micro-learnings” obsahem (videa, texty, infografiky, zvukové nahrávky a podobně), které by seniorům pomáhaly zorientovat se ve využívání digitálních nástrojů, v základech bezpečnosti na internetu a dalších tématech.
Aplikace nebo rozšíření umožňující kontrolu důvěryhodnosti zpráv, by mohla seniorům (a nejen jim) pomoci poznat, kterým zprávám věřit a kterým se naopak vyhnout.
Jestlipak vaše mamka nebo babička ví, že přes internet je zadarmo? A že jeho součástí může být i videohovor? A že si u něj klidně může třeba vařit nebo plést? Toto řešení se zabývá informační kampaní, která pomůže starším ročníkům s voláním přes internetové aplikace, ušetří jim peníze a bude zvyšovat digitální gramotnost.
Vyzkoušet si práce s tabletem nebo jiným digitálním zařízením může být pro seniory startem k pořízení vlastního digitálního zařízení a rozšiřování digitálních dovedností. Řešení proto pracuje s myšlenkou “putovního tabletu”, který by byl k dispozici klientům pobytových zařízení, a který by si po určitém počtu dní klienti zařízení mohli navzájem půjčovat.
Jak si senioři poradí s digitálními výzvami? Cvičit mohou v bezpečné aplikaci, která je navede na zábavné výzvy, které je rozvíjí. Poradí si děda s koupí jízdenky s místenku přes internet? Zvládne babi vyměnit dědovi a vnukovi na fotce obličeje?
Řešení navrhuje vytvořit sociální síť pro seniory, kde se mohou cítit bezpečně. V principu by mělo jít hlavně o možnost chatování a posílání souborů a fotek, případně hledání nových přátel, partnerů nebo parťáků pro konkrétní aktivity.
O tom, že pro využívání digitálních zařízení existuje celá řada asistivních nástrojů a kompenzačních pomůcek, často nevědí ani pracovníci neziskovek nebo pobytových zařízení pro seniory. Řešení navrhuje aplikaci nebo kampaň, která pomůže šířit povědomí o jejich existenci.
Součástí osvojování digitálních dovedností u seniorů může být i gamifikace pomocí sociálních a společenských her, které pomohou seniory v digitalizaci vzdělávat.
Rozšiřovat digitální dovednosti mohou i edukativní setkání ve skupině podle věku a situace klientů. V rámci půlročních kurzů by se klienti mohli postupně učit ovládat příslušná zařízení. Po absolvování kurzu by mohli zařízení získat do svého vlastnictví.
Digitální buddy by mohl být dostupný z telefonu nebo počítače ve formě jednoduchého chatbota, který dokáže odpovídat na běžné dotazy (týkajících se digitálních služeb nebo obecných digitálních vědomostí) zaměstnanců sociálních služeb případně dotazy jejich klientů.
V případě, že chatbot samotný by nebyl schopný odpovědět, mohli by otázku nebo problém vyřešit za pomoci dobrovolníků. Supervize těchto dobrovolníků by pak byla podstatnou částí této služby.
Neziskové organizace by měly mít možnost pochlubit se úspěšnými projekty. Mohou se například porovnávat v tom, jaké úspěchy zaznamenaly v oblasti digitální inkluze klientů, případně se vzájemně inspirovat.
Smlysluplné ocenění může být hardware pro činnost organizace (pro klienty / kancelář), workshopy zdarma a další podpora v jejich činnosti a digitalizaci.
Webová / mobilní platforma, kde neziskové organizace a orgány státní správy mohou sdílet své know-how, materiály, podklady pro práci s klienty, výzkumy atd. s ostatními neziskovými organizacemi. Skrze tuto platformu neziskovky sdílejí, jak digitální dovednosti svých klientů rozvíjejí. Součástí platformy je tržiště služeb v oblasti digitálního rozvoje, které si neziskové organizace mohou vzájemně poskytovat. Je možné sledovat novinky.
Pomáhat neziskovým organizacím získat peníze na digitální projekty. Buď přímo uvolnit jejich administrativní kapacity nebo jim poskytnout know-how a tipy, jak být v žádosti o finanční pomoc úspěšnější. Na druhé straně lobbovat u poskytovatelů grantů a dotací za větší podporu digitálních projektů neziskových organizací.
Nedostatek financí je častou brzdou pro neziskové organizace. Specializovaná pomoc v této oblasti by jim uvolnila ruce a pomohla by jim pohnout se z místa.
Pro děti (nejen) z vyloučených lokalit je přirozené mít v ruce telefon prakticky po celý den. Mohou na něm však trávit čas produktivně? Aplikace s digitálními výzvami může pomoci vytvářet návyky užitečné pro vzdělávání nebo výkon budoucí profese pomocí atraktivních úkolů a výzev. Výzvy mohou motivovat k aktivitě nebo učení nových dovedností a vědomostí. Neziskovky na ně mohou navázat výzvami v reálném světě. Pro aplikaci se nabízí atraktivní forma doplněná výzvami konkrétních influencerů nebo osobností.
Podle zkušených pracovníků neziskovek by měla aplikace děti vzdělávat a měla by být škálovatelná podle věku a potřeb dětí. Měla by pracovat s interaktivními hrami, školícími videi, programováním a výzvami přínosnými pro reálný život dětí.
„Digitální výzvy musí být udělány zajímavě a děti opravdu vtáhnout do děje.“
Aplikace by podle neziskovek musela být natolik dobře udělaná, aby děti opravdu zaujala. Neziskovky nemají dobré zkušenosti se snahou příliš se přiblížit chování dětí nebo slangu. Většinou tato snaha nedopadá tak, jak je potřeba, a naopak působí kontraproduktivně. Zároveň se neziskovky obávají, že bojovat proti závislosti na mobilu mobilní aplikací nemá význam.
V místech, kde se jiné brigády shání jen těžko, dává smysl nabídnout mladým lidem brigády, které mohou dělat prostřednictvím tabletu nebo počítače. Smyslem podobných brigád je propojit zadavatele, kteří potřebují drobné digitální činnosti (například přepis textů, střih videí, doplňování obrázků do e-shopu a podobně) s teenagery, a pomoci těmto mladým lidem osvojit si pracovní návyky a zodpovědnost za odvedenou práci. Brigády však musí být pečlivě moderované a dohlížené. Sekundární motivací je dostat sociálně vyloučené děti z ulic do nízkoprahových center, knihoven a neziskovek a podnítit je k prospěšné činnosti (vzdělávání, sport, dobrovolnická činnost).
Neziskovky se shodují, že by realizace podobného projektu byla časově náročná a že není úplně reálné ji naplnit. Bylo by proto nutné podložit přínos projektu reálnými příklady ze světa a statistikami. Zároveň by bylo nezbytné propojit projekt s důvěryhodnými firmami, na které se děti nemusí bát obrátit.
⭐ Tohle řešení patří i tak v průzkumech mezi NNO k nejpopulárnějším. Nabízí se i propojení s IT firmami, které mohou začít vychovávat budoucí stážisty nebo hledat talenty.
„Odrazující by bylo, pokud by aplikace nenabízela dostatečný počet brigád.“
Podle pracovníků neziskovek by mohla být problémem nedostatečná nabídka brigád, skutečnost, že by zaměstnavatelé dětem zadávali podřadné práce nebo obtížná dostupnost technologií pro děti.
Složité by bylo i administrativní zajištění celé služby. Brigády by museli být řešené jako DPP/DPČ podepsané mezi brigádníkem a firmou. Na straně teenegrů může dále existovat bariéra, kdy rodina nechce dovolit členům rodiny legální zvýšení příjmů, protože by to ovlivnilo výpočet příjmu domácnosti a hrozilo by, že celá domácnost přijde o některé dávky.
Jednoduchá webová platforma nabídne seniorům možnost dobrovolnického zapojení do digitálních projektů. Úkoly budou rozděleny podle obtížnosti tak, aby si na své přišli jak senioři s vyšší úrovní digitálních dovedností, tak začátečníci. Pro zvládnutí jednotlivých úkolů bude k dispozici podpora v podobě návodů nebo experta. Cílem je aktivizační formou rozšiřovat digitální kompetence seniorů.
Podle neziskovek jde o skvělý nápad, především v případě, že by bylo možné zároveň budovat digitální komunitu a bezpečné společenství pro seniory. Zároveň si myslí, že pro IT firmy jde o skvělou příležitost, jak budovat přínosné projekty společenské odpovědnosti firem.
„Pakliže by byli ochotni nám pomoci s úpravou fotografií či jazykovou korekturou, byli bychom rádi.“ (reakce pracovnice z neziskové organizace)
Podle pracovníků neziskovek by mohla být problémem nedostatečná nabídka brigád, skutečnost, že by zaměstnavatelům chyběla zkušenost s prací se seniory nebo by zadávali nezajímavé a podřadné práce.
Jednalo by se o startovací digitální balíček (aplikaci či řadu aplikací), který by dospělým lidem (např. lidem bez domova) usnadnil ovládání digitálních nástrojů. Z provedeného výzkumu vyplývá, že poptávka po nových či repasovaných zařízeních je mezi lidmi v nouzi velká. Tato zařízení mohou tvořit důležitý most pro jejich začlenění do společnosti či pracovního života a aplikace nebo startovací balíček by jim měly pomoci zorientovat se v práci s novým zařízením.
Kromě klasických aplikací, které se běžně používají, by bylo skvělé klientům pomoci v obtížných životních situací a naučit je pracovat s aplikacemi typu Portál občana, Safezóna a podobně. Pro většinu neziskovek je ale zásadní naučit klienty pracovat s technologiemi a instalace balíčku aplikací je spíše druhotná.
„Doporučujeme taky zaškolit vybrané pracovníky, kteří by klienty učili pracovat s digitálním zařízením.”
Nutnost aktualizovat digitální zařízení a dodávat nová, složitý proces předávání nebo složitost samotných aplikací.
Vzdělávací program, který přináší digitální technologie přímo do školních lavic. Workshop probíhá v rámci různých předmětů, jako je výtvarka, tělocvik či informatika, a staví na skupinových projektech, kde žáci kreativně řeší zadané úkoly pomocí digitálních nástrojů. Cílem je ukázat, že technologie mohou být zajímavým nástrojem pro objevování témat, která děti baví. V bezpečném prostředí si žáci mohou vyzkoušet experimentování s technologiemi.
Příklad: Žáci dostanou za úkol vyhledat informace o nějaké osobnosti nebo tématu, přičemž jedna skupina hledá argumenty pro a druhá proti. Výsledky pak porovnají a učí se vyhledávat z více zdrojů.
Tento nápad vytvořili účastníci Maker Faire Brno 2024 na základě Digitálních profilů.
Inspirací mohou být podobné vzdělávací projekty, jako například „Jeden svět na školách“, který se zaměřuje na umělou inteligenci a mediální vzdělávání.
Online rozcestník, který seniory provede světem digitálních technologií. Obsahuje snadno srozumitelná instruktážní videa, jednoduché návody a pozvánky na akce, které jsou pro ně relevantní. Rozcestník by mohl být propagován například v knihovnách, které jsou pro seniory přístupným místem. Zároveň by na něj mohli navazovat živá školení a diskuze, setkání s dalšími seniory a sdílení zkušeností s digitálním světem.
Jak může takový rozcestník pomoci?
Rozcestník nabízí přehledně uspořádané informace, které seniorům usnadní orientaci v digitálním světě a pomohou jim najít odpovědi na jejich otázky bez zbytečného chaosu.
Tento nápad vytvořili účastníci Maker Faire Brno 2024 na základě Digitálních profilů.
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.
Block quote
Ordered list
Unordered list
Bold text
Emphasis
Superscript
Subscript
Věříme, že naše digitální profily budou dobrým zdrojem informací pro návrh a tvorbu služeb, jejichž cílem je zvyšovat digitální gramotnost ve společnosti. Předpokládáme, že by z nich mohly těžit neziskové organizace, státní správa i nezávislé designérské týmy. Profily mohou zároveň posloužit sociálním a terénním pracovníkům k lepšímu pochopení digitálních potřeb jejich klientů. Další možnosti využití jsou například psaní žádostí o dotace, příprava kurzů a dalšího vzdělávání, vývoj digitálních služeb komerčních společností atd.
Na fóru Diskutuj.Digital se můžete spojit s týmem Digitální inkluze a dát nám na naši práci zpětnou vazbu. Pokud chcete pomáhat a máte nápad nebo realizační tým, své další kroky můžete konzultovat s naší expertní komunitou tamtéž.
Odesláním e-mailu souhlasíš s tím, jak budeme zpracovávat tvé osobní údaje.
